1, Mistrovství světa ukázalo světu norskou mentalitu
2, Nejhorší požár v Norsku od druhé světové války
3, Norská korunní princezna se zotavuje po transplantaci
1, Mistrovství světa ve fotbale ukázalo světu norskou mentalitu
Na výpravách učím polárníky nejen porozumět zákonitostem arktické přírody, ale i norské mentalitě.
A letošní mistrovství světa ve fotbale mi v tom strašně moc pomohlo. Konečně jsem nemusela vše složitě vysvětlovat, ale lidi to viděli na vlastní oči. Jak jsou Norové jiní, jak Zákon Janteloven, kterému se tady budu brzy také věnovat, formuje osobnosti, že to opravdu nejsou studení čumáci, co jen pijou a mají deprese, a jak se odolnost a práce pro celek vštěpuje Norům už od malička.
Nová maskulinita, kterou norské mužstvo světu předvedlo – obrovská síla s jemnou galantností a veselou pokorou – byla nejen ve světě sportu zjevením. Je to zvláštní kombinace nezlomnosti a skromnosti, vědomí, že držet spolu a pracovat pro celek je víc než přemýšlet, co z toho budu mít já. Směs jemného humoru, někdy až stydlivosti a neotřesitelné síly mentální i fyzické. I proto měli Norové za války nejsilnější odboj, jejich důvěra jeden v druhého a obětavost pro celek (známé heslo – Vše pro Norsko) vítězily nad hitlerovskou ozbrojenou převahou.
A na šampionátu to ukazovali v každém zápase – žádné machrováni ani fňukání, ale úsměv a radost z toho, že mohou něco vytvořit společně. Srdce prostých chlapců s brutální disciplínou.
Mužstvo už před šampionátem pracovalo na image zlověstných Vikingů. Při focení se sice mohli potrhat smíchy, když je navlékli do všech těch kožešin, ale účel byl splněn – ještě mistrovství ani nezačalo a už jen z těch fotek šla na soupeře hrůza.
Když se potom přidal vítězný pokřik RO!, nebyl nikdo, kdo by si Norů nevšimnul.
Slovo RO! má dva významy. Jednak se tím udává tempo při veslování, tedy odkaz na slavnou tradici objevování světadílů (i Ameriky, kde byli Vikingové 500 let před Kolumbem – viz článek o norské námořní tradici) a taky to znamená „klid, pomalé uklidnění, odpočinek“. Tedy to všechno, co je pro Nory a Norsko typické. Fanoušci Norge se nic učit nemuseli, prostě jen zasedli, srovnali se, jeden vepředu tloukl do rytmu a už se veslovalo. Slavným RO! se bavili i na ulicích Miami, New Yorku a dalších měst, kde se mistrovství konalo.
Ale veslovalo se i po celém Norsku. Ve školkách i v domovech důchodců, na lodích i na letištích, veslovalo se všude, dokonce i v norském parlamentu!
Potomci korunního prince Haakona – princezna Ingrid Alexandra a princ Sverre Magnus – odletěli do Ameriky podporovat tým hned od začátku. Když ale Norsko začalo porážet slavné soupeře jednoho po druhém, tak zpozorněli i ti, kteří toho o Norsku před tím moc nevěděli. Po utkání, kdy Norové porazili Brazílii, vběhli oba mladí následníci poblahopřát sportovcům rovnou do šaten a bylo všem jedno, že hvězda zápasu Erling Haaland zrovna vylezl ze sprchy. Norská Královská rodina tohle neřeší. Ostatně je to jediná královská rodina, která má víc fotek v bundě než ve společenském oblečení.
Historický úspěch norského fotbalu a sympatické vystupování celého mužstva udělalo z Norů miláčky šampionátu. Před čtvrtfinálovým zápasem už Norsku fandil celý svět a RO! se stalo symbolem norského zázraku. Celá země byla na nohou, princ Haakon, který ještě během osmifinále fandil a vesloval RO! s ostatnímu Nory na ulici před královským palácem v Oslo, okamžitě sednul na letadlo a letěl do Miami za svými dětmi, které tým doprovázely celou dobu. Král Harald s královnou Sonjou poslali fotbalovému týmu zdravici z letního sídla.
Ve čtvrtfinálový den se Norsko v podstatě zastavilo. Desetitisíce lidí v národním dresu a často s vikingskými rohy na hlavě se chystalo na televizní přenos. Na všech místech Norska se zápas přenášel na velkoplošných obrazovkách, kde měli stadion, tak rovnou na stadionu, aby měli diváci správnou atmosféru. Doprava ve městech byla zastavená, aby si všichni mohli v klidu posedat, kam chtějí, přinést stolečky a prožít si tak další díl neskutečné radosti. Navíc v Norsku byl na začátku července ještě polární den, takže většina Norska měla světlou noc.
Kdo zápas sledoval, tak musí uznat, že výsledek 2:1 pro soupeře byl jen otázkou náhod a sporných rozhodnutí sudího. Norové ale vůbec nebyli smutní. Jak řekl trenér norského týmu Ståle Solbakken svým chlapcům v šatně po zápase: „Nezměnili jste pouze norskou fotbalovou historii. Ale celou norskou historii.“
A měl pravdu. Pro Nory to byli hrdinové a místo toho, aby jako v jiných zemích, když jejich mužstvo vypadne ve čtvrtfinále, rozkopávali popelnice, zapalovali auta a naštvaně se opíjeli, že „ty saláti zase vypadli“, tak jim země připravila poděkování v obrovském stylu. Norský tým doprovodily domů stíhačky Norského královského letectva a na letišti dosedlo jejich letadlo do slavobrány z duhové mlhy.
Cestu autobusem z letiště lemovaly slavící davy mladých i starých, na autobusu byl nápis, který spojuje Nory už od vyhlášení samostatnosti: ALT FOR NORGE – Vše pro Norsko!
Návrat hrdinů přenášely další obrazovky, třeba u Opery v Oslo a v dalších městech. A pamětníci vzpomínali, že poslední takhle velkolepé uvítání zažilo Oslo naposledy v květnu 1945, když se z exilu vracel král Haakon s princem Olavem (vyprávím o tom na přednášce).
Norský král Harald přijal chlapce přímo v paláci, strávili u něj hodinu a půl a radost, kterou dělali během mistrovství celé zemi i jemu samotnému, ho v jednu chvíli dojala.
Potom je královská garda, korunní princ Haakon a jeho děti doprovodili před palác k více než 100.000 fanoušků, kde princ Haakon osobně bubnoval a vedl oslavný pokřik RO!
Norové neslavili vítězství, slavili své hrdiny a pospolitost, kterou sportovci po celém světě vyvolali. Byli pyšní na radost, kterou rozdávali nejen norským fanouškům a dobře věděli, že pro tisíce diváků po celé zeměkouli vypadnutím Norska mistrovství skončilo. Ale pyšní i na to že připomněli, co je to vlastně sport. Že to je sounáležitost, podpora, legrace, vášeň, absolutní fyzická kondice a taky zábava – mezi sebou i společně s diváky.
Občas se na výpravě snažím vysvětlit to, že Norové se prostě mezi sebou mají, na rozdíl od většiny ostatních národů, rádi. A radují se ze společné lásky k Norsku. Prostě, srdečně, bez okázalosti a většinou v podstatě bez alkoholu. Jeden velmi starý fanoušek, který se přišel před palác radovat, se rozplakal dojetím, že se jim po mnoha desetiletích podařilo Nory spojit, vytáhnout do ulic a znovu v nich zažehnout radost z toho, že mohou všechno, co přináší život, prožívat jako národ společně.
Možná jste si všimli, že hvězdný útočník Erling Haaland měl na dresu další jméno Braut. To není další křestní jméno, ale rodné příjmení jeho maminky, která byla několikrát norskou šampionkou v sedmiboji. Nosí ho v mezistátních utkáních společně s příjmením po svém otci, slavném fotbalistovi. Erling tvrdí, že za fotbalovou techniku vděčí genům po tátovi, ale disciplínu, vytrvalost a sílu na hřišti má po mamince.
Haalandovy příjmy byly doposud zhruba 6,5 milionu Kč za den. Samozřejmě v tom byla nejen rekordně dlouhá smlouva u fotbalového klubu, ale i příjmy z reklam a dalších aktivit. Po šampionátu se jeho cena zvýšila na současné 5,5 miliardy Kč. Haaland je mimo jiné ambasadorem pro značku Dolce Gabbana a na jejich výroční módní přehlídku do Taorminy na Sicílii odletěl hned po návratu z mistrovství.
Má taky smlouvy na reklamu na domácí oblečení, cestovní tašky, samozřejmě i hodinky a auta – vše, co k miliardářům patří.
Příležitostnou modelkou je i jeho dlouholetá přítelkyně Isabel, se kterou se znají ze sportovního kroužku od 13 let. Jejich chlapečkovi, kterého pojmenovali po severském bohovi Odin, je rok a půl.
Erling Haaland je však slavný nejen kvůli svému fotbalovému umění, neskutečné fyzické kondici (za kterou je přísný režim) a horám jídla, které dokáže za den spořádat. Je prostě milý k lidem. Když to jen trochu jde, tak se s každým zastaví, vyfotí, zejména dětem se věnuje, chce jim dávat správný vzor. A například po vyřazení jejich mužstva ve čtvrtfinále zůstal s fanoušky na stadionu nejdéle ze všech. Skoro tři hodiny si s každým povídal, s každým se vyfotil a ty smutné utěšoval.
V prosinci 2025 společně s otcem zakoupili pro knihovnu v Byrne, kde vyrůstal, velmi vzácnou knihu. Jediný výtisk norských královských ság Kongesagar z roku 1594 stál 1,3 milionu norských korun (přibližně 2,8 milionu Kč) musí však podle Haalanda zůstat vždy přístupný všem návštěvníkům, aby inspirovala mladé lidi k objevování norské historie a propojovala generace Norů s vlastní zemí. Kniha o životech králů a vikingském dědictví se tiskla v Kodani, protože v té době Norsko ještě nemělo vlastní knihařský lis.
Norský brankář Ørjan Nyland, který předváděl na mistrovství neuvěřitelné zákroky, byl při návratu do svého rodného městečka Volda zahrnutý bouřlivým a dojemným přijetím. Stovky lidí a hlavně dětí, pro které je vzorem, na něho čekali na letišti, přišla i místní kapela.
Chtěli mu poděkovat za to, jakou svým rodákům přináší radost a utěšit ho po jeho pláči, který ho po konci čtvrtfinálového zápasu přemohl.
Nyland nebyl na hřišti k utišení, i když ho trenér, spoluhráči, rodina i fanoušci ujišťovali, že jeden puštěný gól opravdu nebyl rozhodující. Jen málokdo však tušil, že nešlo jen o fotbal, ale o dlouhou dobu potlačované emoce, které konečně mohly vytrysknout naplno. Trojnásobný otec Ørjan Nyland totiž ztratil před několika lety milovanou maminku, která se pro něj celé jeho dětství obětovala a vlastně mu umožnila, aby byl nyní mezi světovou špičkou. Každým gestem v brance, kdy po zákroku vztáhnul ruce k nebi, tak posílal díky právě jí.
2. Nejhorší požár v Norsku od druhé světové války
Město Drammen na jihu Norska je rozlohou podobně velké jako třeba Plzeň a leží celé u vody obklopené lesy.
17. července zachvátil vilovou čtvrť na jedné ze strání devastující požár.
Kdo výstavbu v Norsku zná, tak ví, že nejen, že většina domů je ze dřeva, ale neexistují tam ani naše příšerné betonové nebo kamenné ploty. Vichr tedy nesl plameny strašně rychle.
109 domů je v Drammen na popel (pro porovnání rozsáhlé letošní požáry ve Francii zničily 240 domů), další desítky domů jsou zasažené žárem, kouřem nebo vodou tak, že jsou ke stržení taky. Shořelo současně mnoho aut, dalších staveb, stromů. Na hašení požáru se podíleli hasiči z půlky Norska, všechno bylo dobře organizované, rychlá evakuace, žádné oběti, Norové mají dokonalou disciplínu.
Na místo hned přiletěl korunní princ Haakon, azylová centra fungovala, lidé dostali první balíčky se základní pomocí okamžitě. Přesto přicházely další zdrcující zprávy. Část domů neměla pojištění, prý i nějaký problém s hypotečními pravidly. Část zvířátek se nenašla.
Pokaždé, když na výpravě procházíme nějakým městečkem nebo vesnicí, tak vidíme čerstvě vyhořelý dům. Tohle byl ale podle Norů největší požár od války.
Život v Norsku není jen romantika v dřevěném domečku s výhledem na fjord. Je to opravdové soužití s přírodou, s vichřicemi, lavinami, sesuvy půdy, požáry. Je to daň. Za čistotu, za pevné sepětí s přírodou. I to je jeden z důvodů, proč na výpravu nechci brát kuřáky (i ty s těmi cucátky) a lidi, co tam pochlastávají. Tam je třeba být ukázněný a soustředěný, malér se může stát raz dva. Tady vidíte, jak rychle ke katastrofě může dojít:
15.37 první lidé si všimnou kouře
15.38 vyšlehávají z toho místa plameny
15.40 valí se černý dým
15.43 přijíždějí první hasiči
15.48 na stráň míří další jednotky hasičů a policie, začíná evakuace
16.20 požár je v nejhorším, vše je pod hustým černým dýmem
16.45 přilétají vrtulníky
17.10 hoří celá čtvrť, plameny jsou mimo kontrolu
21.02 dým se změnil na šedobílý, požár se rozpadnul na ohniska
23.21 v troskách stále hoří
Až za tři dny, kdy terén přestal být velmi nebezpečný, mohla norská policie zahájit hledání příčin drtivého požáru. I těch krátkodobých – nabíječka, gril, koloběžka, žhář, elektroinstalace, i těch dlouhodobých – velká koncentrace domů, úzké prostory mezi nimi, dřevěné konstrukce, absence hydrantů.
V Norsku mají rybáři, kteří zahynuli na moři, více pomníků než všichni králové dohromady. A na pomnících bývá často nápis: Moře dává, moře bere.
Oheň to samé. (A že píšu z vlastní zkušenosti, byt mi kdysi vyhořel od sousedova odhozeného vajglu taky.)
Hned v týdnu po požáru Norský fotbalový svaz oficiálně zahájil charitativní aukci s předměty z mistrovství světa na podporu obětí požáru v Krokstadelvě. Online aukce nabízela unikátní turnajové předměty včetně podepsaných dresů, míčů, kopaček a oficiálních rukavic Ørjana Nylanda z mistrovství světa. Jedno z mnoha gest solidarity a sounáležitosti.
3. Norská korunní princezna se zotavuje po transplantaci
Norská korunní princezna Mette-Marit, o jejíž těžké plicní fibróze jsem psala v minulém článku a jejíž stav se od loňska rychle zhoršoval, konečně podstoupila komplikovanou transplantaci plic. Na podporu své milované princezny Norové zaplnili i další transplantační seznamy.
Mette-Marit se poprvé veřejně ukázala na videu během mistrovství světa ve fotbale, už bez dýchacího přístroje. Přála na něm společně s manželem korunním princem Haakonem mnoho štěstí norskému týmu před čtvrtfinálovým zápasem a jak princ potvrdil, cítí se každý den lépe a lépe.
Fotografie jsou převzaté z norského tisku a oficiální stránky norské královské rodiny.
Přejete si, aby vás další články nebo pozvánky na výpravu neminuly? Zadejte si odběr aktualit mailem na úvodní stránce.
Chtěli byste poznat opravdové Norsko? Další výprava je otevřená: