Kde to tedy vůbec je?
Severní polární kruh je rovnoběžka 66° 33′ severní šířky. Je to tedy abstraktní spojnice míst, kde alespoň jeden den v roce slunce nezapadne a zůstane nad horizontem celou noc, a alespoň jeden den v roce nad horizont vůbec nevyjde.
Čím blíž jste k pólům, tím víc takových dní je.
Polární den
Polární den je období několika dní, týdnů nebo měsíců, kdy slunce září na nebi celou noc. Takže třeba v kraji Troms v severním Norsku, kam míří výpravy, tam je každý rok slunce na obloze v kuse asi 10 týdnů.
Říká se mu v tomto čase půlnoční slunce – midnight sun – a je to kouzelný a tajemný jev, kdy je krajina osvětlená, do oken vám září žluté paprsky, je světlo jako ve dne, ale protože je přece jenom noc, tak je nezvyklé ticho.
Prvních několik nocí vám to nedá a nechcete zaspat tu krásu, kdy se slunce tiše odráží ve vodě a příroda je plná brebentících mláďat. Pak už zabrat musíte a zvyknout si na světlo chvíli trvá, proto bývají na domech dřevěné okenice nebo tmavé rolety.
V kraji Troms bývá Polární den mezi půlkou května a koncem července.
Pak ještě existuje termín bílé noci – noci, kdy si můžete o půlnoci klidně venku číst knížku, to je ale něco jiného. Tam slunce může být zapadlé, a ovšem ne víc než 6 – 7° pod horizontem. Proto bílou noc můžete zažít, aniž byste museli až k polárnímu kruhu. Bílé noci jsou každé léto třeba v Oslu, Stockholmu, Helsinkách i Petrohradě. Slunce tam zapadne, ale jen mírně a tomuto druhu soumraku říkáme soumrak občanský. Soumraky jsou i další – nautický a astronomický, ale o těch příště.
Polární noc
Polární noc je v kraji Troms období mezi koncem listopadu a půlkou ledna, kdy slunce nevychází nad horizont, jen se k němu zespoda na chvíli přiblíží.
Polární noc je nádherná – modrý soumrak, který panuje v krajině během krátkého dne, se často mění v růžový, fialový, rudý, je to nejbarevnější období roku. A během polární noci kraj vůbec není smutný nebo depresivní. Naopak všechny světové výzkumy spokojenosti zemí Norové do loňska vyhrávali, loni je předběhli jen Finové. A na prvních osmi, deseti místech žebříčku kvality života jsou stabilně státy, kde je chladno a nízké slunce (Skandinávie, Kanada, Island). S depresemi jsou Norové podle statistik někde na světovém průměru, níž než my, takže to, že se porce světla a porce tmy střídá během roku jinak než u nás, žádný zásadní vliv nemá ani na zdraví ani na náladu, a česká hysterie kolem posunu jedné hodiny se odsud jeví legrační, tam se o hodinu posune den za týden.
Norové nenadávají ani na počasí, ani na tmu, mají tento temný čas rádi, dobře se čte i spí, udělá se hodně práce. Těší se na tmavou část roku stejně jako pak na tu světlou, protože vědí, že když je hodně tmy, je i hodně polární záře.
Fotky půlnočního slunce jsou z poloviny června mezi 23.30 a 2.30 v noci.
aktualizováno leden 2025