1, Nejslavnější ulice v Tromsø – Storgata – je od letošního podzimu konečně z velké části opravená. Hlavní třída Storgata je dlouhá 1,5 km a vede od věhlasného pivovaru Mack přes centrum až po Skanzen, nejstarší dochovalou archeologickou památku ve městě. Ulice protíná hlavní náměstí s ikonickým Rakettenkioskem, vede kolem katedrály z roku 1861, největší…
Štítek: Příroda a podnebí
Jak se z malé severonorské farmy stala světoznámá botanická zahrada
Za polárním kruhem, přímo ve městě Tromsø, leží nejsevernější botanická zahrada na světě. Arktická botanická zahrada byla založena v roce 1994 a na rozloze 18 ha nabízí k obdivování více než 700 druhů rostlin a keřů ze všech kontinentů. Je otevřená celoročně, nemá ploty ani brány, provozovatel Arktická Universita Tromsø nevybírá žádné vstupné – podle staré skandinávské…
Kdy je to za polárním kruhem nejhezčí? No přece každé ráno, každý večer, každou noc!
V kraji za polárním kruhem končí zima. Stále je všude ještě dost sněhu, ale slunce už nezapadá za horizont tak hluboko, aby se udělala úplná tma. Celou noc je jen tmavomodré šero a večery a úsvity jsou díky úhlu, ve kterém je slunce za horizontem, takhle barevné. Žádný photoshop,tohle jsou neupravené fotky místních z posledních…
Polární noc skončila a paní Leibowitz má výzkum v háji
V sobotu 15. ledna před polednem skončila v Tromsø a kraji kolem něj polární noc, která začala před dvěma měsíci, 26. listopadu odpoledne. Slunce vykouklo svým horním okrajem nad obzor na 48 minut. Na oslavu si příroda připravila ještě další dějství – tyto dny přilétá k zeměkouli velmi silná geomagnetická bouře, a kde není zataženo, tak…
Každá hora má svou duši
Sámové vědí, že všechno na světě má svoji duši. Nejen zvířata a rostliny, ale i potoky, skály a hory. A hory v našem kraji za polárním kruhem jsou opravdové osobnosti. 1. Nejznámějším symbolem kraje je ostrá hora SEGLA, 639 m Segla znamená v překladu plachta a tvar hlavní plachty, z jednoho úhlu dokonce tvar kosatky, hora opravdu má….
Jan Baalsrud – Velký příběh o odvaze a obětavosti norského lidu a vůli přežít – 4. část
Jan Baalsrud byl po dramatickém útěku ledovou pustinou s gestapem v zádech nakonec převezen na sobích saních do neutrálního Švédska a ihned transportován do nemocnice v Bodenu. Hospitalizace se protáhla na několik měsíců a součástí léčby a rekonvalescence bylo i to, že se musel naučit znovu chodit bez prstů na nohou. Trvalo to půl roku, než začal chodit…
Jan Baalsrud – Velký příběh o odvaze a obětavosti norského lidu a vůli přežít – 3. část
Statečný Marius Grønvoll se stává koordinátorem pomoci a přesunu Jana Baalsruda z vesnice u fjordu přes hory až ke švédské hranici. Vzdušnou čarou to může být nějakých 40, 50 kilometrů, ale ten terén, strmé štíty, lavinové svahy, náhorní plošiny, kde každý den vanou ledové blizzardy, a zamrzne všechno na kost do pár minut, je v zimě…
Jan Baalsrud – Velký příběh o odvaze a obětavosti norského lidu a vůli přežít – 2. část
Jan Baalsrud unikl svištícím německým kulkám, ale vyhráno ještě zdaleka nemá. Potřebuje se dostat do neutrálního Švédska, odkud by se mohl bezpečně vrátit do Anglie, podat zprávu a znovu se zapojit do odboje. Přeplaval a přebrodil se 60 metrů ledovou vodou a prchá před Němci, kteří právě potopili vrak explodujícího člunu sabotážního komanda. Za sebou…
Jan Baalsrud – Velký příběh o odvaze a obětavosti norského lidu a vůli přežít – 1. část
Koncem března roku 1943 se rybářská loď Brattholm konečně dočkala. A dočkal se i Jan Sigurd Baalsrud, vystudovaný kartograf a člen sabotážní skupiny Linge Kompani. Nenápadný rybářský člun s označením M-172-HØ vyráží z přístavu Scalloway na Shetlandech na svou nejnebezpečnější misi. Je jedním z tisíců plavidel, které Norsko věnovalo spojencům. Královské loďstvo koordinované samotným norským králem i malé…
Přesně před rokem začala naše nejdramatičtější výprava – úvod
Dnes – 12. března – to je přesně rok, co jsem vyrazila s dalšími sedmi polárnicemi za polární kruh na nejdramatičtější výpravu našich životů. Hodně z vás už naši story slyšelo vyprávět, hodně z vás ji četlo, někteří z vás nám dokonce laskavě pomohli se ztrátou, se kterou jsme se po dramatickém zážitku nakonec vrátily….
Polární noc – nejbarevnější období roku
Polární noc – slova, která vyvolávají ve spoustě lidí představu chladu, úzkosti, černé tmy, samoty. Přitom je to doba, kdy jsou polární kraje úplně nejkrásnější a příroda má nejvíc barev. Polární noc – tedy období, kdy je zeměkoule odkloněna a slunce nevychází nad obzor – může být různě dlouhá. Přímo na polárním kruhu trvá jen…
Pluhům zdar!
Jsou pozdravy, jména, přezdívky, které už nikdo neví, jak vlastně vznikly. To není případ našeho pozdravu – pluhům zdar! Pluhům zdar! se zrodilo mezi 13. a 16. březnem roku 2020 na ostrovech v severním Norsku. Během neuvěřitelně dramatické výpravy se na nás snesly dvě kletby. Někteří už četli náš příběh, pro ostatní stručně – naše letadlo…
Sámové – bezstarostni jsouce, dosáhli věci nejtěžší, ani jedné tužby neznají
Nejstaršími obyvateli severní Skandinávie jsou Sámové. Dochované kamenné nálezy jsou z doby asi 10.000 let staré, kolem sta tisíc etnických Sámů (nelichotivě nazývaných Laponci) žije na severu Norska, Švédska, Finska a ve východní části Ruska. První písemná zmínka o Sámech je ve spisu Publia Cornelia Tacita z roku 98 n. l.: „Fennové jeví úžasnou divokost a zpustlou…
Když nasněží
Za polárním kruhem mají místní sníh rádi a užívají si ho. Když napadnou první závěje, radují se, posílají si fotky nadepsané – Vítej, zimo! Krása! Konečně sníh! Na auta nasadí kola s hroty, vezmou si dobré boty a vedle dveří opřou lopatu. Nemusí pak s přírodou válčit, hystericky shrabovat každý poprašek a sypat na všechny silnice a…
Polární noc skončila, magické barvy krajiny se mění.
Tento týden skončila v kraji za polárním kruhem polární noc. To znamená, že poprvé od konce listopadu slunce vykouklo aspoň malou částí, na pár minut, nad horizont. Dny se nyní budou prodlužovat, každý den o několik desítek minut. Stále budeme mít až do března hodně tmy a soumraku, ale sluneční světlo vystřelí paprsky každý den…
Křehké šperky brakické vody
Brakická voda je voda, která má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou. Je slanější než sladká voda, ale není tak slaná jako voda mořská. Vyskytuje se v místech, kde se slaná mořská voda míchá s vodou sladkou. V severních fjordech, které jsou hluboko zařízlé do pevniny, se neustále míchá sladká voda, která přitéká z potoků a…
Soumrak
Za soumraku. Ale za jakého? Soumrak není jen básnické označení času, kdy padá rosa, umělce líbá múza a soumračné šelmy vyrážejí na lov. Je to také astronomický termín a rozlišujeme tři druhy soumraku: občanský, nautický a astronomický. Občanský soumrak se jmenuje ta chvíle před východem slunce a po jeho západu, kdy už sluneční kotouč zalezl…
Sušené tresky
Sušení potravin je nejstarší způsob konzervace a lidé z kraje za polárním kruhem kolem břehů, kde s Golfským proudem táhnou každoročně hejna tresek, takto konzervují své úlovky už 6 000 let. Usušené ryby vydrží i několik let a sušení ryb umožňovalo přežít zimu bez hladu a později i prodat ryby v jižních částech Evropy, kam dříve, bez letecké…
Sníh
Zima krajům za polárním kruhem sluší stejně nejvíc. Čerstvě napadaný sníh je jiný, než jaký známe u nás v Čechách. Je bělejší, lehčí. V závěji, která je vám po pás, můžete pohodlně kráčet, sníh je jako peříčka. Golfským proudem ohřívané moře v tom kraji drží stabilní teplotu, tak sníh ani příliš netaje, ani příliš nepromrzá. Ve vnitrozemí,…
Ovečky za polárním kruhem
V celém Norsku žije přes dva miliony ovcí a i v našem kraji za polárním kruhem a na ostrovech jich potkáte tisíce. Jsou to šťastné ovce, které žijí na pastvinách bez plotů, a mohou se tak svobodně vydat za potravou, na kterou mají chuť, jít k potoku, zalézt si do skal. Mohou taky tvořit menší…