Tromsø je útulné město s nejsevernější univerzitou a nejsevernějším pivovarem na světě, které je opravdu skvostně položené mezi horami a mořem.
Leží 350 km nad severním polárním kruhem, na 69. rovnoběžce. Centrem města je ostrov Tromsøya, ale rozpíná se i na pevnině a vedlejším ostrově. Necelých 80 tisíc obyvatel tak má k dispozici území velké asi jako Lucembursko a Tromsø (sámsky Romsa) je tak rozlohou největším městem v Norsku.
Uprostřed hlavního ostrova je divoké jezero s tichou přírodou, aby měli ptáci klidná hnízdiště, a spousta přírody, kde se dá v zimě běhat na běžkách jako v Jizerkách. Nejsevernější botanická zahrada na světě, která je v centrální části ostrova, je od jara rozkvetlá všemi barvami, koberce květin a keřů září v prudkém slunci až zase do prvního sněhu.
A sněhu umí napadnout v Tromsø opravdu hodně, v roce 1997 naměřili uprostřed města 240 cm vysokou sněhovou pokrývku, celkem za celou zimu umí napadat až sedm metrů sněhu.
Přesto je tu podnebí velmi mírné, s malými výkyvy teplot, jen výjimečně teplota klesne v zimě na pár dní pod – 10°C a v létě se drží na teplotách, které známe od nás třeba z příhraničních hor, kolem příjemných 15°C. Ovšem taky umí být až 30°C a každé léto je dost dní, kdy leží lidé na městské pláži na dekách a koupou se v moři.
Brána do Arktidy, jak se Tromsø také nazývá, je základnou mořeplavců a polárníků, vyrážejí odsud výpravy, protože moře tady nezamrzá. Vyrážel odsud i Roald Amundsen, slavný norský objevitel a polárník na Antarktidu a za Inuity do Grónska, od kterých se naučil jak přežít v ledové pustině, což mu v roce 1911 přineslo prvenství při dobytí jižního pólu nad R. F. Scottem, a celé jeho výpravě zachránilo život. Více o Amundsenovi, který právě z Tromsø startoval na svůj poslední let, při kterém zahynul, zde.
Místo, kde dnes Tromsø stojí, bylo podle archeologických nálezů osídleno už před 9000 lety. První písemná zmínka je z roku 892 v kronice, kde se píše, že anglického krále Alfreda navštívil náčelník Ottar z lidu Sami, a vyprávěl o své zemi, jejíž hlavní sídlo leží kousek od Tromsø. To je doba, kdy Král Harald I. Krásnovlasý poprvé sjednocoval Norsko a za pár let vyráželi Vikingové do Ameriky.
V dalších staletích se rybářská osada stala církevní obcí (1252) a roku 1794 získalo Tromsø status samostatného města se všemi privilegii a stalo se důležitým obchodním centrem. Z této doby (1789 – 1904) pochází většina dřevěných domů v centru města. Je jich tu na jednom místě nejvíc severně od Trondheimu. Nejstarším domem v Tromsø je Skansen, postavený roku 1789 na pozůstatcích rašeliništní hradby z 13. století. Původně celnice, potom základní škola, lazaret v době epidemie, domov důchodců a dnes součást Městského muzea.
Hned vedle je nádherný dřevěný dům Polárního muzea, původně skladiště z roku 1837 nabízí výpravu do historie lovu tuleňů, arktických objevů, dobývání pólů, artefakty, původní přístroje a velkou poctu R. Amundsenovi i F. Nansenovi.
V ulicích se střídají moderní prosklené budovy, třeba naše slavná knihovna – architektonický klenot ve tvaru hyperbolického paraboloidu, více zde, s původními dřevěnými domky. Mezi ně patří i ikonické kino Verdensteatret – nejstarší kino v Norsku postavené 1916, jehož interier zdobí nástěnné malby scén z norských bájí a pohádek od místního umělce.
Dominantou města je také největší celodřevěný novogotický luteránský kostel v zemi z roku 1861.
Na protějším břehu stojí další nádhera – Arktická katedrála – Ishavskatedralen . Architekt Hovig ji v roce 1965 navrhnul jako poctu přírodě a jednoduchosti. Tvoří ji 11 betonových dílců, které mají připomínat nahrnuté ledové kry. Více zde.
Velký přístav je zázemím pro lodě historické, vojenské, rybářské, výletní i vědecké, a zažil příšerně kruté a dlouhé boje za války, kdy třeba několikaletá srdnatá bitva o křižník Tirpitz je samostatnou kapitolou celé války proti Hitlerovi, více zde.
Protože je Tromsø městem, kde je možno při čisté obloze spatřit polární záři až 225 dní v roce, je zde kromě výzkumného centra přímo v Universitet i Tromsø také sídlo Observatoře pro výzkum polární záře. Samotné pozorovací centrum je však kvůli světelnému smogu posunuto i se všemi radary do opuštěného území na pevnině asi 20 km od Tromsø. O polární záři více zde.
Na druhou stranu je ve městě 108 dní, kdy slunce nezapadá, a dlouhé noci jsou ideální k návštěvě koncertů, festivalů a dalších akcí. Město pořádá Mezinárodní filmový festival nebo Northern Lights Festival s hudbou od jazzu přes operu, komorní hudbu až k hudbě symfonické, současné i klasické, Marathon půlnočního slunce nebo krásnou a emotivní Tromsø Arctic Pride, kdy se do duhových barev zahalí domy, kostely, cukrárny podávají duhové dorty, a městem zní motto akce: „Všechny barvy, pohlaví a skupiny jsou vítány, abychom společně oslavili, že jsme všichni jedineční a stejně užiteční, a že všichni máme právo být stejní nebo jiní, jak si přejeme.
V našem městě máme všechny barvy, vlastně máme všechny barvy i na nebi po celý rok. Naštěstí.“ A je to pravda, v Tromsø žijí lidé více než sta národností, všech vyznání, všech barev.
V Tromsø najdete i nejsevernější pivovar na světě Mack a nejmenší bar více zde, to, že třetinka piva tam stojí pomalu jako u nás sud, to si umíte představit.
Tromsø má sofistikovanou síť tunelů, aby byl střed ostrova co nejméně rušen dopravou, a dokonce 3,5 km dlouhý tunel podmořský, který ulevuje provozu po hlavním městském mostu. Je tu i lanovka pro výhledy z výšky na daleké ostrovy a na celé nebe, když začne polární záře své představení.
A taky spousta barů a restaurací a kaváren a krásných starých vil meziválečných boháčů a moderních minimalistických architektonických skvostů milionářů současných, a záhony s květinami a sochy rybářů i králů, a prosklené bazény a skokanský můstek a honosné budovy škol a institucí a moderní sídliště…
A taky Nordnorsk kunstmuseum – sbírka úchvatných obrazů tohoto kraje, historie a příroda na nádherných plátnech. A muzeum pořádá i výstavy současných umělců.
V Tromsø je ještě asi tisíc dalších zajímavých věcí, ale zase příště!