Nikdo, kdo vzhlédl k obloze loni 5. dubna večer, nevěřil tomu, co vidí.
Krátce po šesté hodině se v Norsku za polárním kruhem rozzářila na nebi velkolepá světelná show, která místní překvapila a mnoho turistů a dalších lovců polární záře, kteří sledují webcamery, vyděsila. Pohybující se seskupení barevných bodů a mraků působilo jako mimozemské divadlo.
Byl to však dlouho připravovaný experiment mise AZURE (Auroral Zone Upwelling Rocket Experiment), kterým NASA udělala další krok k pochopení polární záře.
Poprvé v historii bylo lidstvo svědkem umělé polární záře!
Už od 23. března se čekalo na jasnou oblohu a příznivé podmínky. Teprve 5. dubna 2019 NASA vypálila v rámci projektu Azure mission z kosmického střediska na ostrově Andøya dvě vědecké sondážní rakety, které rozptýlily v ionosféře ve výšce 320 km viditelné stopovací látky – směs barya a stroncia a trimethylaluminium. Tyto životnímu prostředí neškodné směsi vytvářejí barevné mraky, které se rozsvítí jako polární záře a pomáhají tak vědcům sledovat jinak neviditelné toky neutrálních i nabitých částic, teplotu, pohyb větru a jeho směr v závislosti na výšce a dalších parametrech.
Sledování pohybu těchto barevných mraků pomocí pozemní fotografie a triangulací jejich momentové polohy ve třech rozměrech poskytlo AZURE cenné údaje o vertikálním a horizontálním toku částic v různých výškách ionosféry. Tato data pomohou lépe pochopit nejen, jak Slunce posílá svou energii na Zemi a jak přesně vzniká polární záře, ale i to, jak sluneční vítr ovlivňuje astronauty, GPS signály, satelitní komunikaci a výpadky proudu.
Mrzí vás, že jste tuto jedinečnou podívanou propásli? Nemějte strach, toto byl první z celkem osmi plánovaných experimentů tohoto druhu. Další starty se v rámci vědecké spolupráce Grand Challenge Initiative uskuteční jak z ostrova Andøya, tak i z výzkumného centra na Špicberkách.
Na fotkách jsou umělé aurorální mraky a za nimi vidíte jako dohlížející královnu přírodní polární záři, která se přišla podívat, o co se to ti hloupí lidé snaží.
Photo: Yang Sutie, Knut Ingebrigtsen, NASA, ASC