1. Polární záře je celý rok nebo jen v některých měsících?
Slunce vyvrhuje oblaka částic celý rok, ale když je denní světlo, není polární záře vidět jako třeba nevidíme hvězdy. Takže je celý rok, ale pozorovat lze jen když je tma. A to je v polárních oblastech v období, kdy slunce začne v noci zapadat za horizont.
2. Polární záře je celou zimu nebo jen některé dny?
Na severní polokouli může být v sezóně (září – březen) teoreticky každý den, ale její síla kolísá a ta dobře viditelná je pouze tehdy, když slunce pošle dostatečně mocnou hmotu směrem k zeměkouli. Takže může být výrazná třeba týden noc co noc, nebo naopak čtrnáct dní ani ň, nebo jeden den obrovské divadlo přes celou oblohu a druhý den nic. Nejčastěji přicházejí vlny, třeba den dva nabíhá větší a větší záře, pak je dva dny velmi intenzivní a pak se zase energie zmenšuje až do klidu.
Dalším kriteriem je oblačnost. Přes husté mraky není vidět vůbec, přes jemné řasy ano, ale pochopitelně hůř.
3. Je celou noc nebo jen v určitou hodinu?
Může začít klidně už ve tři odpoledne, když je v kraji polární noc a dostatečná tma. Nejčastěji přichází mezi desátou a jedenáctou večer, ale může se roztančit i v šest ráno.
4. Dá se zjistit dopředu, kdy bude?
Ano, ale ne se 100% spolehlivostí. Existují přístroje, které zaznamenávají aktivitu sluneční korony a algoritmy pak umí předpovědět, který den se asi něco bude dít. Předpovědi tohoto typu sahají asi 15 – 20 dní dopředu a jsou spolehlivé zhruba jako předpovědi počasí. Jakmile už ale dojde k utržení plazmy, pak měřáky vyhodnocují rychlost a sílu on-line a den až dva dopředu už je předpověď velmi přesná a detailní po hodinách.
5. Jak dlouho to trvá?
Úplně všechny délky jsou možné. Může blýskat nebem a zářit ze všech stran celou noc, nebo může protéct přes oblohu jeden pramen a za minutu je konec, nebo může být chvíli silná, pak jakoby zhasnout třeba na půl hodiny a pak se znovu rozzářit. Přirovnávám to k bouřce. Může třískat celou noc, nebo být hodinu intenzivní a pak skončit, nebo jednou zahřmí a je po všem.



